Co se děje 30. dubna (ne)jen na Slovácku?
V noci před prvním májem se staví krásné májky všem dívkám z chasy (v těch bohatých dědinách) a jinde hlavně šohaji svým galánkám. 🥰
Tyto májky jsou nejčastěji z opracovaných borovic, kterým se nechá většinou třípatrová korunka. V dřívějších dobách to byly mladé břízky, v některých oblastech jsou stále používané. 🙃
Májku šohaj ozdobí barevnými mašlemi 🎀. A v těch bohatých dědinách může mít děvčica májky aj dvě - od svého frajíra a od kluků z její chasy.
Fotografie vznikly při tvorbě kalendáře "Stařenko, zavzpomínejte....", který vydal Folklorní soubor Svéráz z Podluží.
Autorka fotografie: Veronika Hrubá Krásná
A co vše se děje v zákulisí příprav na noc před prvním májem? 👀
Než takové májky “vyrostou”, je za tím hodně práce 🪓. Kluci jedou do lesa 🌳🌲, vyberou strom, dovezou ho, oškrůžlají a seženou barevné pentle k nazdobení korunky. V poslední řadě svolají kamarády 🚶🏻♂️🏃🏻🏃🏻♂️🚶🏼, kteří jim pomohou očištěnou a nazdobenou májku přenést/převézt až před dům frajárky. Společnými silami ji v noci 🌌 a potichu postaví. V noci je to vždy, ale potichu se to už jen tak každé partě nepodaří 😄. Někde je zase zvykem, že se poté, co je májka postavena, zazpívá před domem písnička 🎶 a chlapci jsou odměněni něčím tekutým 🍷 (všichni víme o čem mluvíme že?) a něčím dobrým na zub.
Jak to bylo za našich mladých let na prvního máje?
Ono to není zas tak dávno, ale od té doby se toho u nás mnoho změnilo.
Nový rodinný stav, příjmení, bydliště, děti a taky nová varianta kroje a mnohé další.
Rády bychom zavzpomínaly na časy, kdy jsme se na prvního máje probudily a utíkaly se podívat z okna, jestli nám stojí v zahrádce májka. Určitě nejedna z vás bude s námi taky vzpomínat a nebo to přímo prožívat. 🙃
Verča, Hanácké Slovácko, Rakvice
“Od mých patnácti let, kdy jsem začala chodit s chasou v kroji, byl květen ještě krásnější.☀️Probudila jsem se a před domem stála májka. Krásná, rovná (nebo se tomu alespoň blížila), opentlená barevnými stuhami a pro mě. Stavěl mi ji můj stárek Kája s ostatními kluky z chasy. Někdy jsem je slyšela aj v noci, jak ji staví. Hlavně první roky, kdy to bylo asi v tomto duchu: “Sakra, tady je jímka… kam ji postavíme?....Ty vo** pozor na ty dráty…držte ji...víc vpravo, víc k silnici.....Volo** držte huby, nebo nás uslyší. “ Později se už jama na májku nechala do dalšího roku nezasypaná a stavění bylo už jednodušší. Jen se vrtákem obnovila.
Když to vezmu od konce a přeskočím asi tak 10 let, tak poslední májku mi postavil můj manžel. Měl to k nám celkem daleko, tak si májku “objednal” za tekutou úplatu u naší chasy a dojel si ji oškřůžlat a napentlit. Dal si s tím fakt záležet, aby byla pěkně očištěná a nastrojená. Označil si ji, jako většina kluků, aby si ji v noci poznal. Tak přijel o půlnoci s kamarády z jeho chasy, kteří mu ji pomáhali stavět. Došel si pro májku a zjistil, že ta jeho se někomu asi hodně líbila a že tam už není. 👀 Tak musel vzít zavděk plonkovními májkami. Nakonec jsem májku ráno měla🥰
Majda, Podluží, Lužice
“Oslava 1. máje byla pro mě od chvíle, kdy jsem začala chodit v kroji další skvělou akcí krojového života. Moc jsem se těšila, protože to bylo spojeno s jak s přípravou něčeho dobrého, tak také s napínavým čekáním, kdy už asi přijdou (někdy do pozdních nočních hodin). U nás je zvykem, že šohajé po postavení májky zazpívají písničku a pak se jim jde za jejich práci poděkovat a trochu je pohostit. Na začátku to bývalo hodně dobrodružné, protože moji rodiče mají velmi opečovávanou zahrádku plnou skalek. Po prvním roce můj táta vždy pečlivě označil místo, kam se májka může umístit, aby mu šohajé nepošlapali vzácné rostliny.
Vzpomínám také na jeden z prvních roků, kdy mi stavěl májku můj současný manžel. 🥰 Bylo to velké dobrodružství pro všechny zúčastněné. Povedlo se mu získat skvělou rovnou a velkou májku, která byla však neuvěřitelně těžká. Jak ji k nám dopravili si musíte nechat povědět od něj. Ale u nás se jim ji dlouho nedařilo zvednout. Museli se vyhýbat, jak drátům, tak autu. Dokonce když ji všemi silami drželi nad autem, tak zvonili, aby s ním rychle někdo odjel, že neví, jestli jim to na to auto nespadne. Vše nakonec dopadlo dobře a tak jsem to společně všichni zapili. Utrpěla trochu zahrádka, ale do dalšího roku se vzpamatovala.”
Po zásnubách mi manžel ohlásil, že ten rok už mi stavět májku rozhodně nebude.💍❤️ Byla jsem sice trochu zklamaná, ale věděla jsem, že budu mít ještě od chasy, která mi to vynahradí. Velkým překvapením pak bylo, když jsem se ráno probudila a místo jedné tam byly májky dvě.
Na cestu s májkou se musíte zeptat manžela, byl to velký zážitek pro všechny, kteří se toho zúčastnili."
A na prvního máje by měla každá žena dostat polibek
pod rozkvetlou třešní (stromem), aby neuschla. 😘❤️
Fotografie vznikly při tvorbě kalendáře "Stařenko, zavzpomínejte....", který vydal Folklorní soubor Svéráz z Podluží.
Autorka fotografie je Kristýna Čapková z Rodinné vinařství Čapka
Autorky: Verča a Majda