Masopust - fašank - ostatky

Nejen na Slovácku právě probíhá masopustní veselí, kterým začíná postní doba.
Připravili jsme masopustní akci. V jejím průběhu si můžete zakoupit modro-oranžový cardigan o 1000 Kč výhodněji.

K masopustu patří tradiční pokrmy, mezi ně patří například boží milosti.
Máte na ně chuť?  Brzy vám přineseme recept na tento masopustní pokrm.



Fašaňk

 

Fašaňkové (masopustní nebo také ostatkové) období dělí zimní čas a čas, kdy se probouzí příroda. Není každý rok stejně dlouhé. Délka se určuje podle Velikonoc. Začíná vždy po 6. lednu (po Třech králích) a končí v úterý před Popeleční středou, kdy začíná půst před Velikonocemi.

Název masopust se skládá ze dvou slov (maso a půst). V tomto období se lidé zříkali masa, ale také zábavy.

Takže před tím bylo potřeba se najíst masa do zásoby. Historie sahá až do dob pohanských (před křesťanstvím) a souvisel s oslavou končícího zimního období. Předjaří a naděje na příští úrodu, plodnost, zdraví, hojnost a blahobyt. Tento nejdelší svátek slavili jak bohatí, tak chudí.

Masopust probíhal po několik dní od čtvrtka do úterý. Úterý bylo vrcholem masopustu, kdy všichni vyrazili do ulic slavit.

Veselí, tanec, zpěv, jídlo a pití, spousta taškařic, legrácek a bujarost provází fašaňk odpradávna. Zvyky se měnily a mění, některé přežívají dodnes. Některé se změnily v hry nebo zábavy (bály).

Také masky se mění – od původních: medvěd, kobyla, bába, žid, slaměnák, nevěsta, turci, kominík, smrt a masky řemeslníků. Později také průvody nebo bály a různá témata (námořnické, ...) s použitím ozdobených vozů s různými hanlivými nápisy (kdy jeden soused pomlouvá druhého nebo si jej něčím dobírá).

Před každým domem se říkala nějaká básnička např.:

A ty náš Martine,

maso visí v komíně,

enem nám ho dajte,

s prázdným nás nepúšťajte.

 

Když byl průvod obdarován, děkovali:

 No přeca, tetičko, přeca,

aspoň kus svinského pleca,

rači šak tu klobásu,

co sa s nú třikrát opášu.

 

Fašaňkové dny:

Tučný čtvrtek (tučňák)

Je to poslední čtvrtek před masopustní nedělí, kdy se hoduje. Pověra říká: Kdo v tento den hodně jí a pije, tomu v příštím roce nebude chybět síla a zdraví. A proto se konaly oblíbené zabíjačky, pekly se husy, připravovala se zvěřina a vše se zapíjelo hlavně pivem a vínem.

 

Taneční neděle

Tento den byl zasvěcen tanci v podobě plesů, tancovaček a krajových zábav, např. „mužovský bál“ nebo „babský bál“. Zemědělské práce v tuto dobu ještě nezačínaly, byl dostatek času na zábavu. Někde začínaly tancovačky už v sobotu a končily až v pondělí v noci. Tanečníci chtěli naplnit pověru: Obilí a len bude letos tak vysoké, jak vysoko budou tanečníci vyskakovat.

 

Masopustní pondělí

„Mužovský bál“ byl název pro taneční zábavu, která se konala o masopustním pondělí, kam nemohla svobodná chasa, jen ženatí muži a vdané ženy.

 

Maškarní úterý

Tento den dominoval rozpustilý průvod masek a maškar. V některých oblastech se konaly také žákovské a divadelní hry a další krajové zvyky.

V pozdějších dobách měl průvod nějaké dané téma – námořnické, cirkusové a další.

 

Popeleční středa

Název pochází od svěceného popelu, kterým kněz při bohoslužbě v kostele dělá věřícím kříž na čele: Pomni, člověče, že prach si a v prach se navrátíš. Popel pochází z větviček vrby (kočiček), které kněz posvětil na květnou neděli téměř před rokem. Slova kněze znamenají pomíjivost pozemského života. Od tohoto dne začíná 40 dní trvající půst.

 

Fašaňkové masky:

Kobyla

K masce je zapotřebí dvou lidí, jeden drží hlavu koně upevněnou na tyči, druhý se opře o jeho záda a vytvoří hřbet a zadní nohy. Někdy masku tvořil jeden člověk, pak byla kobyla dvounohá nebo naopak vícenohá, pokud ji tvořilo více lidí. Tato masky značí sílu a uctívání koně

Bába

Nosívá na zádech nůši a v ní dítě nebo dědka. Většinou to představují vycpané loutky. Nebo to může být i naopak, kdy převlečené dítě nebo dědek má před sebou v předklonu loutku babky.

Žid

Měl dlouhý kabát nebo oděv pošitý barevnými látkami. Na hlavě klobouk zdobený peřím (husí, bažantí,...). Někdy měl na obličeji dlouhý červený nos. Byl symbolem zmatku, krádeží a smlouvání. Jeho úkolem v masopustním průvodě bylo krást a následně ukradené věci prodávat. Kdo mu nevyhověl dostal rancem či pytlem přes záda.

Slaměňák či slaměný

Oděv i čepici je ze slámy nebo hrachoviny. Může mít začerněné tváře a i bič v ruce. Znamená plodivou sílu a je spojován s mateřským kultem. Později nebo v různých oblastech se změnil v postavu medvěda. Každá žena si chtěla ze slaměňáku utrhnout trochu slámy, aby byla jejich úroda v novém roce dobrá.

(zdroj: https://www.turistika.cz/vylety/masopust-na-hlinecku-jako-pribeh-z-davnych-dob/detail)

Medvěd

Maska byla součástí prastarých magických obřadů. Buď byla tvořena obrácením kožichu nebo pytlovina pošitá slámou či hrachovinou (suché zbytky rostliny po sklizni hrachových lusek). Měla medvědí hlavu nebo obličejová maska se špičatou čepicí, slaměný ocas a zvone. Chodila v doprovodu medvědáře, který ji za neposlušnost a bručení trestal býkovcem. 

Nevěsta

Za tu se převlékali muži. Byli velmi výrazně nalíčeni a doprovázel je samozřejmě ženich – v přestrojení buď muž nebo v jiných oblastech žena.

Turci

Do této masky se oblékají mladí chlapci. Chodí ve čtveřici – dva modří a dva červení. Nosí vysoké čepice, kterou jsou ozdobeny růžičkami z krepu, na nohou mají vysoké jezdecké boty a bíle rukavičky.

(zdroj: https://www.chrudimka.cz/masopustni-prvod-makar-ve-vortove)

 

Kominík

Má nám známé oblečení kominíka. Při obchůzce zjišťoval, jestli není v peci zapomenutý pekáč s nějakou dobrotou. V některých oblastech má kominík na kalhotách a na zádech ciferník hodin, který ukazuje čas, který povolil starosta pro pořádání průvodu. Původně označoval běžící čas života i přechod zimy do jara.

 

Zvyky:

Ráno na masopustní úterý bývalo zvykem, že celý průvod šel k obydlí starosty. Tam s žertovnými průpovídkami žádali o povolení této akce. Celý průvod obcházel stavení po stavení s bujarým tancem a zpěvem. Nesli s sebou šavli, na kterou se navlékaly klobásy a slanina, do košů sbírali vejce a další koledu. Večer ze surovin udělali hostinu.

 

Stínání kohouta

Byla to masopustní venkovská zábava mládeže, kdy po obžalování byla provedena poprava kohouta. Od tohoto zvyku se upustilo pro jeho krutost.

Babský mlýn

Byla to symbolická stavba, do které chlapci za smíchu a povyku strčili chycené „staré baby“ a mlýn je přemlel v „mladé“. Uvnitř kruhu byly připraveny mladé dívky, které místo starých z kruhu vystupovaly.

Porážka kobylky

V jiných oblastech se bavili symbolickou porážkou Kobylky. Figurína předstoupila před soud, kde přednesli žertovné obvinění. Ortelem bylo přetnutí žíly, po kterém se Kobylka svalila na nosítka. Zázračné oživení způsobil speciální hospodský přípitek. S dalšími žertovnými byl hodnocen tento zázrak.

Ostatky

Každý se o fašaňku radoval. Mládež v tomto čase nepracovala, protože v zimě se na poli nepracuje a měla hodně síly. A proto organizovala fašaňkovou zábavu. Byli vybráni členové výboru – stárek, stárková, rychtář, sklepník, konšel a další. Starali se o průběh oslav, dostatek jídla a pití a dobrou muziku.

Jejich důležitou funkci „ostatkové práv“ symbolizovala opentlená šavle. Tuto šavli zabodli při zahájení v hospodě do dřevěného sloupu. Členové výboru měli právo soudit ostatní a udržovat pořádek. Měli také „feruli“ (opentlená vařečka), kterou se trestalo za různá vymyšlená provinění.

Pochovávání basy

Masopustní úterý vyvrcholilo přesně o půlnoci, kdy končily třídenní oslavy. Lidé totiž věřili, že pokud se bude tancovat přes půlnoc, odnese je ďábel. Symbolicky byla pochována figurína basy. Nástroj byl zahalen do smutečního šatu. Dalších 40 dní se měl každý věnovat půstu a rozjímání. V tomto období se nekonaly žádné oslavy.

Vodění medvěda

Maska medvěda byla součástí pradávných magických obřadů. U každého domu se zastavili na tanec s hospodyní. Všechny ženy se snažily při tanci utrhnout kousek hrachoviny se obleku medvěda pro slepice, aby dobře snášely. Při tanci také vyskakovaly, co nejvýše, aby jim narostl vysoký len a konopí.

(zdroj:https://prerov.nejlepsi-adresa.cz/zpravy/clanek/Masopustni-veseli-v-Drevohosticich-odstartovala-domaci-zabijacka-a-pruvod-masek-11242)

 

Mečový tanec

Je to secvičený tanec pro muže a chlapce. Značí se akrobatickým přeskakováním a podlézáním šavlí za zpěvu písní. Zakončením je bičování některého z přítomných tanečníků, ale dostat na zadek byla čest. Měl poté právo na pěvecké sólo.

Obchůzka „po babkách“

Tento zvyk se držel u nás na Slovácku o masopustním pondělí. Malí chlapci za doprovodu houslí a zpěvu chodili po vesnici a oslovovali speciálně hospodyně:

 

Panímámo, panímámo, černý šorec máte,

také-li nám do košíka kúsek slanin dáte?

Tudy nám nedali, tudy nám dajú,

zabili komára, slaniny majú.

 

Jeden z chlapců vykřikne: „Kvíkalo!“ Druhý: „Kdákalo!“

 

Literatura:

KRUŽÍK, J. Lidové zvyky a slavnosti na Podluží. Břeclav: Okresní kulturní středisko, 1982.
KRUŽÍK, J. U muziky na Podluží. Břeclav: Okresní kulturní středisko, 1977.
ŠOTTNEROVÁ, D. Lidové tradice. Olomouc: Rubico, 2009.
JANČÁŘ, J. Slavnosti v moderní společnosti. Strážnice: Ústav lidové kultury ve Strážnici, 1991.
BROUČEK, S. a kol. Lidová kultura. Praha: Mladá fronta, 2007.
Další zdroje:
Národopisná revue 1/2006: Masopustní obyčeje
Veselé chvíle v životě lidu českého; Čeněk Zíbrt
Jančář, Josef kol.: Lidová kultura na Moravě. Strážnice: Ústav lidové kultury, 2000., 373 s., ISBN: 80-86156-31-1.

 

Pro labužníky jsme vybrali dva recepty ze dvou vydařených regionálních kuchařek.

RECEPT NA BOŽÍ MILOSTI Z HANÁCKÉHO SLOVÁCKA

Na 10-12 porcí potřebujeme:

  • 3 žloutky
  • špetku soli
  • 1 kávovou lžičku mletého cukru
  • 3 polévkové lžíce (PL) rumu
  • 3 PL smetany ke šlehání
  • citronová kůra z poloviny citronu
  • půl sáčku vanilkového cukru
  • půl sáčku prášku do pečiva
  • 600 g hladké mouky 00 (tolik, aby se těsto nelepilo)

Ručně vypracujeme těsto, dokud se na těstě nedělají puchýřky. Vyvalujeme těsto na tenké pláty cca 2 mm a vykrarujeme rýdýlkem obdélníky, do kterých uděláme podél 2 zářezy, milost různě zatočíme, protáhneme zářezy a smažíme na sádle. 
Usmažené milosti necháme okapat, lehce vychládnout a ocukrujeme z obou stran moučkový cukrem smíchaným s vanilkovým cukrem. 




(Zdroj: Hustopečská Chasa: Tak chutná Hanácké Slovácko, Hustopeče)

 

PEČENÉ BOŽÍ MILOSTI

  • 400 g hladké mouky
  • 300 g změklého másla
  • 3 žloutky
  • 100 ml bílého suchého vína
  • špetka soli
  • moučkový cukr na posypání

Mouku, máslo, žloutky, víno a sůl smícháme a vypracujeme hladké těsto. V tomto případě není potřeba tak dlouho zpracovávat jako u smažené varianty. Těsto zabalíme do potravinářské fólie a necháme přibližně hodinu odpočinout v ledničce.

Odležené těsto rozdělíme na tři části, z každé vyválíme plát tenký cca 2 mm a rádýlkem vykrojíme obdélníky, které uprostřed třikrát nařízneme. Jednotlivé kousky poklademe v nevelkých rozestupech na plech vyložený pečicím papírem.

Pečeme 10 – 12 minut v troubě vyhřáté na 170°C. Upečené boží milosti by měly být narůžovělé a měly by se na nich tvořit charakteristické puchýřky. Před podáváním je poprášíme moučkovým cukrem.

(zdroj:http://www.laskominyodmaryny.cz/2019/02/bozi-milosti-pecene.html?m=1&fbclid=IwAR2D2PuVCUjbm8nViF7ukzxswBCfIfuULSX_I42vZ982NK4D3Jz4JSEy1yo)